MICHAELA THELENOVÁ
Z okna pozoruji tiché plynutí řeky
vernisáž 16. června 2022, 18:00, hudební doprovod Pavla Vysoudilová
výstavu zahájí kurátorky Festivalu m3 Dagmar Šubrtová a Iva Mladičová
Autorka vytvořila pro Galerii Město fotografické obrazy nehmotných krajin doplněné osobními větami připomínajícími důvěrně známé situace. Čekání, postávání a necílené popocházení v nádražních halách nám v představách spouští děje reálných příběhů. Nádraží Chomutov město se stává výchozím bodem a zároveň spojnicí s tištěnými pohlednicemi, sekundárními matricemi pro sdílené příběhy, dostupné na několika nádražích k volnému rozebrání kolemjdoucími.
Michaela Thelenová se zabývá uměleckou reflexí postindustriální krajiny severních Čech. Silná témata spojená především s územím bývalých Sudet formuluje skrze média fotografie a video, v současné době pracuje hlavně s digitální fotografií a počítačovými technologiemi. Tematizuje individuální i kolektivní paměť – procesy jejího vrstvení v čase, postupného zapomínání a opětovného vybavování.
Reflektuje vzájemnost městského organismu a krajiny, koexistenci industriálních aglomerací a obytných čtvrtí, dopad průmyslu na utváření krajiny. Viditelnou rovinu osobní i společenské reality postupně rozkrývá nenápadnými odkazy, zviditelňuje hlubší významové roviny pohnuté historie regionu. Intimní výpověď transformuje do obecných významů, skrze konkrétní zkušenosti pojmenovává obecné fenomény společnosti.
Michaela Thelenová vytvořila pro Festival m3 soubor pohlednic evokujících pocit zachycení atmosféry letmého okamžiku. Obrazové výjevy doplňuje větami připomínajícími důvěrně známé situace. Forma pohlednice sama o sobě přirozeně nese význam přemístění, cesty. Charakter vjemu, který zakoušíme právě při jízdě vlakem – měnící se obrazy míjené krajiny rámované oknem, spouští asociace příběhů, vzpomínek. Čekání, postávání, necílené popocházení v nádražních halách a na nástupištích navozují znovu a znovu všem dobře známou specifickou atmosféru.
Sledujeme sekvence nespojitých fragmentů, přitom se ale přistihujeme, jak nám automaticky v představách spouští děje reálných příběhů. Pohlednice s částmi zachycených, skoro až nehmotných krajin s osobními texty budou na vlakových nádražích na místech obvyklé nabídky tištěných materiálů k volnému rozebrání kolemjdoucími.
